Jak vybrat správný šperk a přitom neprohloupit?

Přemýšlíte nad koupí drahého šperku, chcete investovat větší obnos peněz, a přesto, že se vám šperk líbí, cítíte jisté pochybnosti? Nevíte, na co si dát pozor a na co je dobré se zaměřit? Poradíme vám, abyste věděli u čeho zbystřit a kdy naopak být v klidu. Seznámíme vás s problematikou puncovních značek a dozvíte se, jak poznat přírodní kámen od syntetického.

Puncovní značky

Puncovní značka je celosvětová garance materiálu daného zboží. Každá země má své puncovní značky pro nové i starožitné předměty. Pokud nakupujete od někoho zlaté, stříbrné nebo platinové šperky i jiné předměty, v první řadě si můžete na stránkách Puncovního úřadu zjistit, zda je dotyčný prodejce v jejich registru, pokud ano, je to dobré znamení. Pokud ne, nemusíte hned propadat panice, ale zbystřete. Prozkoumejte šperk, nejlépe se zlatnickou lupou a hledejte punc, ten se obvykle nachází vedle ryzostní značky, případně tam může být i značka zlatníka. Výjimkou jsou diamantové šperky, u kterých klasické puncovní označení nenajdete. Jejich pravost určuje totiž vystavený certifikát. Ryzostní značka nám udává množství drahého kovu. Můžete se setkat s následujícími ryzostními značkami: 

• Au 585/1000 – Zlato, 14 karátů,
• Au 750/1000 – Zlato, 18 karátů,
• Pt 950/1000 – Platina,
• Ag 800/1000 – Stříbro, užívané hlavně u starožitného zboží,
• Ag 925/1000 – Takzvané “sterling” stříbro.

Na českém novém zboží najdete současné puncovní značky, u starožitných předmětů se samozřejmě setkáte i s jinými puncy, které platily v tehdejší době. Může se ale stát, že je starožitné zboží, například i dovezené z ciziny, přepuncované novým “současným” puncem. V nejlepším případě vám prodejce ke zboží dá i boletu. Tyto bolety a certifikát s fotografií předmětu jsou nutné v případě, že se Puncovní úřad rozhodne kvůli historickému nebo uměleckému zpracování předmět neopuncovat. Místo puncu poté slouží tento certifikát s fotografií. Valná většina předmětů ale punc dostane. V takovém případě boleta není nutná. Vyznat se v nekonečném množství cizích i českých punců není vůbec jednoduché, ale trocha pátrání se vyplatí a zajistí vám klidné spaní, že jste nekoupili například pozlacenou mosaz.

Přírodní vs. syntetické kameny

Dalším strašákem může být rozpoznat přírodní kámen od toho syntetického. Pouhým okem asi těžko něco poznáte, pokud nejste gemolog nebo znalec. Je ale dobré vědět, na co se zaměřit. U drahých šperků s kameny jako jsou například diamanty, safíry, smaragdy nebo rubíny je vyžadován certifikát a znalecký posudek. Znalec díky speciálním přístrojům měří hustotu kamene a inkluze, podle těchto informací pak bez problémů pozná, zda je kámen přírodní, ale i například to, zda nebyl dobarvovaný nebo zahřívaný. Syntetické kameny jsou kameny, které byly vyrobeny člověkem v laboratořích. Spousta lidí jen slyší slovo “syntetika” a hned odvrací oči, a přitom například spousta secesních šperků z počátku 20. století je zdobeno právě syntetickými rubíny, spinely a dalšími kameny. Výroba syntetických kamenů byla tehdy na vzestupu a naprostý hit, proto se můžeme setkat s tolika secesními šperky právě se syntetickými kameny. 

GIA certifikace

Pokud má prsten, náramek nebo náhrdelník GIA certifikát, můžete být víceméně v klidu. GIA – Gemological Institute of America je celosvětově uznávaná organizace zabývající se hodnocením drahých kamenů. Toto hodnocení závisí na čtyřech aspektech. Můžeme jim říkat “čtyři C”. Jde o: 

Péče o šperk

Každý šperk chce čas od času vyčistit, zvlášť pokud ho nosíte dennodenně. Sprchová mýdla, krémy, parfémy, to vše se na špercích usazuje. Pokud si chcete šperk vyčistit doma, teplá voda s troškou mýdla určitě ničemu neublíží. Nejbezpečnější varianta je však odnést šperky ke zlatníkovi, který je vloží do ultrazvukové lázně. Uvolní se veškeré nečistoty a zároveň se tím zkontrolují všechny kameny, krapny a uzávěry. A jak šperk správně uskladnit? Nejlépe uděláte, když si pořídíte šperkovnici vystlanou jemnou látkou, ta bude váš klenot chránit před prachem, vlhkostí a světlem.