Venku jaro zuřivě klepe na dveře. Příroda ožívá, počasí umírňuje a sluníčko začíná hřát. Nejvyšší čas sebrat kuličky, přilehlého nadšeného kamaráda nebo rovnou kamarády a vyrazit ven. Venku si patou vyhloubit důlek, odkrokovat předem určenou vzdálenost, tuto zafixovat buď klacíkem nebo rýhou do hlíny a vrhnout se na cvrnkání.
Tedy alespoň takto to bývávalo dříve. Skotačiví chlapci s prvními jarními paprsky vybíhali ze svých příbytků a zuřivě cvrnkali v hamižné předtuše, že dneska rozšíří své řady skleněnek a duhovek o slušnou řádku dalších kusů.
Dnešní chlapci kouzlu cvrnkacích kuliček nepodlehli. Dnešní doba nabízí spoustu jiných lákadel typu počítačové hry a obezita, takže konkurence je opravdu velká. Lenost střídá lenost a místo toho, aby šly děti cvrnkat kuličky, raději budou kouřit, brát drogy a nebo šikanovat učitelku.
Cvrnkání kuliček prospívá duševní hygieně
A přitom ono to není zase tak přežitý model. V kuličkách jde nejen o to, přemoci protihráče, ale rovněž získat jeho kuličky. Je to o dobývání a hromadění majetku, tedy o věci, které jsou nám známé a blízké i v dnešní době.
Mentalita dětí je křivena dobou, ve které se nacházejí. Samotná podstata se však nemění. Nadchnout dítě pro nějakou věc není ani dnes příliš složité. Základem je ale trpělivost a snaha. V první řadě by to měl být otec, který chlapce v jeho aktivitě podpoří, neboť on je tím mužským vzorem, který je jeho synovi nejblíže. Jistě celá řada dnešních otců v dětství cvrnkala kuličky. Neměl by být proto problém k tomuto vést i svého syna. Chce to jenom chtít a nebýt líný.
Vypnout počítač a šutrem rozbít okno
Navíc dnešní trh je schopen nabídnou celou škálu zajímavých kuliček, které se s těmi ze starší generace nedají srovnávat. Kdy jindy než dnes nadchnout chlapce k této zálibě?
Možná žijeme v době, které vládne výpočetní technika. Tablet se smarphonem mají už i předškoláci. Jedna věc se však nemění. Malí kluci mají být i navzdory technickému pokroku ti malí spratci s věčně odřenými koleny, kteří celý dny lítají po venku, rozbíjejí šutrem okna sousedům, perou se mezi sebou, soutěží a hrají si na četníky a lupiče.
Nemají to být obtloustlí nekňubové, kteří v deseti letech už potřebují brýle, neboť z neustálého civění do počítače špatně vidí, nejsou schopni udělat kotrmelec a když je vystavíme působení venkovního prostředí, byť jen na deset minut, zahltí je alergie a panika.
Není samozřejmě nutné mít všechno hned. Stačí po krůčcích. Stačí synovi vypnout počítač a hnát ho s pytlíkem kuliček ven, udělat si důlek a cvrnkat. Ono to půjde.
Autor: Dominik Landsman alias Moderní fotr
Loading...
