Pamětní mince: Máte je doma i vy?

Oblíbené sběratelské předměty i zajímavá forma investice. To jsou pamětní mince, které mají svá pravidla vydávání i kategorie, a mnohé překvapí, že je u nás smí razit pouze jediná instituce. Nahlédněte do tajů numismatiky a zjistěte více o pamětních mincích v našem článku.

Pamětními mincemi v obchodě nezaplatíte

Pamětní mince často upomínají na zvláštní událost, jev nebo významnou osobu. Představují pouze sběratelský předmět, nákup jimi nezaplatíte – jsou sice oficiálním platidlem, ale v oběhu se nevyužívají. Seženete je třeba v numismatické sekci na Aukru.

Pamětní mince mohou být vyrobené z obecných či drahých kovů, které zároveň s počtem kusů v emisi (jednotlivá vydání) a uměleckým zpracováním ovlivňují i cenu sběratelského kousku. Mince pro upomínku bývají z dražších kovů než ty k placení, navíc jsou jejich emise více limitovány.

Cena pamětních mincí je daná nominálně i sběratelsky. Sběratelé jsou ochotni za pamětní minci zaplatit více peněz, protože hodnota takové mince je pro ně spíše historická než ekonomická. Mnoho sběratelů pamětních mincí má zálibu v historii, která se na raženém kovu objevuje. Jiní pak pamětní mince vyhledávají jako investici.

Běžné i pamětní mince mají společného emitenta

Běžné mince a ty pamětní mají přece jen něco společného. Na obou je zobrazená nominální hodnota, rok emise a název emitenta (společnosti oprávněné vydávat peníze, ceniny či cenné papíry). Od roku 1993 emituje všechny pamětní mince ČNB (Česká národní banka, což je centrální banka ČR). Ta má tak monopolní právo vydávat oficiální platidla i pamětní mince. Kromě prvotních zakázek z devadesátých let pak všechny české pamětní mince razí Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.

Rozdělení pamětních mincí

Pamětní mince ČNB lze rozdělit do dvou základních kategorií:

Oběžné pamětní mince

Normálními mincemi, kterými můžete i zaplatit, jsou tzv. oběžné pamětní mince. Nesou na sobě rytiny, které sběratele lákají k vytvoření sbírky. Známou oběžnou pamětní mincí je 2€ mince, na které se objevují národní motivy. Každý stát EU může ročně vydat dvě mince upomínající na historické výročí, událost nebo významnou osobnost. I když jsou normálně platné a v oběhu, sběratelé je shánějí pro jejich vzácnost – např. dvoueurovka s Grace Kelly, monackou kněžnou, stojí na sběratelském trhu i 1 500 eur (750násobek své reálné hodnoty!).

Zajímavost: Cenná jsou i eura vyražená v dalších menších státech – ve Vatikánu a San Marinu (které sice není členským státem EU, nachází se však v eurozóně a razí vlastní eura). Vatikán láká na své mince vyražené jednou z nejmenších mincoven na světě a prodává je i ve sběratelských kolekcích.

Neoběžné pamětní mince

Do druhé kategorie patří tzv. neoběžné pamětní mince, ač jsou oficiálně legálním platidlem, v obchodě vám je nevezmou. Nejsou totiž zařazené do oběhu. Pamětní mince tak můžete vyměnit za jejich nominální hodnotu v ČNB nebo je prodat sběrateli za vyšší cenu. Samozřejmě se také můžete stát zapáleným numismatikem a mít sbírání pamětních mincí či medailí jako hobby. Důkazem vysokého zájmu o obor byla aukce pamětní medaile Josefa Šejnosty s vyobrazením T. G. Masaryka, která proběhla na Aukru před třemi roky.

Oficiální pamětní mince smí vydávat jen ČNB

Některé společnosti zabývající se ražbou vzbuzují dojem, že prodávají oficiální pamětní mince. To však není možné – právo na jejich ražbu má u nás jen ČNB. Tyto firmy vydávají emise pamětních ražeb či medailí (na předmětu není vyražena nominální hodnota ani peněžní jednotka) nebo prodávají pamětní mince vydané oficiálním emitentem. Seznam všech vydaných pamětních mincí najdete na webových stránkách ČNB.

Zajímavost: První české mince byly vyraženy v období vlády Přemyslovců po roce 955. Druhým rodem oprávněným k ražbě mincí byli Slavníkovci – po jejich vyvraždění pak zůstalo výhradní právo na ražbu jen českému panovníkovi.