Výjimečnost japonského umění a kultury vychází především z naprosté izolovanosti země a také z 250 let dlouhého období míru, které trvalo až do roku 1868. Hledáte nějaký zajímavý kousek ze země vycházejícího slunce do své sbírky? Přečtěte si zajímavosti i tipy ze světa japonských starožitností.
Japonské meče: mistrovská ruční práce
Legendy praví, že první samurajský meč neboli katana byl ukován okolo roku 700 n. l. Zatímco dříve byly meče znakem společenského postavení, později se staly symbolem vojenské třídy. Precizní ruční práce japonských mistrů jim vtiskla dokonalý tvar i perfektní ostří. Navíc jsou oproti svým evropským protějškům výjimečně pružné a pevné. Nejen proto dnes japonské meče fascinují stovky sběratelů, které za ně utrácejí nemalé částky. Hodnota pravých samurajských mečů se pohybuje v řádech statisíců korun. V Česku se prodej chladných zbraní soustředí spíše na repliky nebo japonské meče typu laito, což jsou sériově vyráběné zbraně pro armádu.
Jak poznat ruční práci na meči?
Pokud má japonský meč nějakou hodnotu a historii, je označen certifikátem NTBHK. Tato osvědčení jsou k mečům vydávána od konce druhé světové války a jsou takovým „razítkem“ pravosti. Repliky také snadno rozeznáte podle rukojeti. Ručně vyrobená rukojeť neboli saya je z jednoho kusu dřeva, kdežto ty ze sériové výroby jsou slepené z více kusů.
Japonské dřevořezy
Dřevořez byl v Japonsku původně lidové umění nahrazující drahé obrazy malované na hedvábí. V zemi vycházejícího slunce se toto umění významně rozvíjelo zejména v 18. a 19 století a výrazně ovlivnilo i evropské umělce. Ve sběratelských kruzích patří mezi nejrozšířenější typ dřevořezů tisky ukijo-e neboli „obrazy prchavého světa“. Jsou to převážně kresby s motivy krásných gejš, zápasníků sumó, herců divadla kabuki i japonské krajiny. Typicky mají pestré barvy, asymetrickou kompozici a jasné obrysy.
Sběratelství japonského umění v Česku
Dřevoryty v Evropanech zažehly vášeň pro sběratelství japonského umění. V českých sbírkách se první dřevořezy začaly objevovat na přelomu 19. a 20. století. Mezi nejvýznamnější sběratele patřil Sigismund Bouška. Velká část jeho sbírky je dodnes k vidění v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur a v Národní galerii v Praze.
TIP: Z Japonska k nám dorazil i fenomén KonMari, díky kterému budete mít doma vždy dokonale uklizeno.
Japonský porcelán zaplavil Evropu
Japonci se sice výrobě porcelánu začali věnovat až v 16. století, za pár desítek let však kvalitou provedení i malby předčili Čínu a už na konci 17. století se stali hlavními dovozci porcelánu do Evropy. Japonci sem vozili především porcelán ve stylu Neritake. Bez nadsázky lze říct, že tento druh porcelánu jste tehdy mohli najít takřka v každé lepší rodině v Evropě a USA. Neritake porcelán je zdobený emailovou barevnou malbou s motivy gejš, samurajů, horou Fuji nebo třeba jeřábů. Ve starožitných sbírkách se s ním dnes setkáte většinou v podobě čajových a jídelních servisů, táců nebo váz. Pravost porcelánu na aukci poznáte docela jednoduše, obvykle je značený červenými japonskými znaky, někdy se můžete setkat s nápisem Nippon China nebo Made in Japan.
Jak si založit japonskou sbírku
V zásadě existují dvě možnosti, jak se stát sběratelem japonských starožitností. Můžete si najít spolehlivého starožitníka, který bude nejen vaším dodavatelem cenných kousků, ale také průvodcem a poradcem ve světě sběratelství. Nebo se do toho pustíte na vlastní pěst, ponoříte se do samostudia a začnete nakupovat metodou pokus omyl. První kousky do vaší sbírky pořídíte i na Aukru – v nabídce tady najdete sety, jejichž aukce začínají třeba i na 1 Kč.
Loading...
