Chcete svůj domov dotáhnout k jedinečnosti? Vyšperkujte ho designovými doplňky z minulého století, kdy v Československu zažil obor užitého umění nebývalý rozkvět. Nahlédněte s námi do historie českého designu, poznejte největší výrobce nábytku i jejich ikonické kousky, které můžete s trochou štěstí ulovit v bazaru nebo na aukci i dnes.
V Československu na začátku 20. století silně rezonoval nový přístup k řemeslu, který prezentovala škola Bauhaus. V tuzemských domácnostech byl proto funkcionalismus všudypřítomný, a to i díky produkci české nábytkářské firmy Thonet, jež realizovala návrhy nábytku od Marcela Breuera a dalších umělců spjatých s Bauhausem. Vedle funkcionalismu tuzemským designérům učarovalo art deco, které se do československého designu promítlo také v podobě kubistického nábytku a doplňků. Přední českoslovenští výrobci nábytku se věnovali nejen prodeji, ale také pořádání výstav, vydávání oborových časopisů, osvětě a propojování tuzemských designérů.
UP závody
Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně (zkráceně UP závody) byly největším výrobcem nábytku nejen v Československu, ale v celé Evropě. Pod jejich střechou pracovalo přes 8 000 zaměstnanců a desítky designérů, pod jejichž rukama vznikal český nábytek. Každý kousek v sobě pojil progresivní design, funkčnost a tradici nábytkářského řemesla. Červený kruh se zkratkou „UP“ tak byl po několik desetiletí značkou kvalitního nábytku za dostupnou cenu. Hlavním architektem a pozdějším ředitelem UP závodů byl Jindřich Halabala, pod jehož vedením získala firma světový věhlas. Ostatně právě tady Halabala navrhl své ikonické komody a křesla, které dnes patří ke skvostům českého interiérového designu. UP závody ale platí také za průkopníky a vynálezce tzv. sektoru – legendárního typu obývací stěny, který vévodil obývacím pokojům ve většině českých domácností.
Sdružení Artěl
Sdružení Artěl – jedna z nejvýznamnějších institucí českého užitého umění ve 20. století – bylo silně ovlivněno školou Bauhaus. U jeho zrodu stála nastupující generace avantgardních umělců, kteří se zpočátku soustředili na výrobu „drobného umění pro všední den“. Na aukcích a internetových bazarech proto můžete narazit na kávové servisy, keramické dózy, cukřenky a další drobnosti, které povznesou všední dny. Jak však sdružení Artěl rostlo, rozšířilo svou činnost na kompletní zařízení interiérů. A protože se v něm setkávaly různé umělecké proudy, vznikly pod značkou Artěl skutečné skvosty československého designu. Například série kubistických keramických doplňků od Pavla Janáka nebo ryze funkcionalistická či art deco keramika od Heleny Johnové.
Svaz československého díla
Svaz československého díla vznikl v roce 1914 na popud architekta a profesora Jana Kotěry. Náplní tohoto spolku přitom nebyla produkce nábytku jako taková, nýbrž podpora uměleckého průmyslu a designérů. A to jak prostřednictvím pořádání přednášek, výstav a vydávání časopisu, tak i formou zprostředkování prodeje českého užitého designu v obchodě Krásná jizba, který za tímto účelem vznikl. V Krásné jizbě prodávali své designové kousky ti nejtalentovanější návrháři a obchod se tak brzy stal jakousi kolébkou československého designu. Ve výloze obchodu se mimo jiné vyjímala populární svítidla řady Modul od Miroslava Prokopa, nápojové sklo Ladislava Sutnara nebo třeba porcelán Františka Míška.
Díky Svazu československého díla v Praze vyrostl jedinečný funkcionalistický prosklený palác od architekta Oldřicha Starého – Dům uměleckého průmyslu na prestižní adrese Národní třída 36. Unikátní stavbu svaz realizoval na vlastní náklady a po dvouleté práci zde vyrostl kulturní palác s jedinečným genius loci, ve kterém nechyběl kinosál, restaurace, obchodní a výstavní prostory. Dřívější hlavní centrum československé umělecké scény dnes ale bohužel chátrá. A to nejen navenek, ale také zevnitř. Vrchní patra zejí prázdnotou a využité zůstávají jen obchodní prostory v přízemí. Někdejší výloha obchodu Krásná jizba, jež byla v minulosti přehlídkou československého designu, je dnes přeplněná levným zbožím a polepená křiklavými poutači.
Loading...
