Není to tak dávno, co jsem vyhodila svou krabičku poslední záchrany z dob skautských táborů. Ne že bych k ní chovala hluboké sentimentální city, spíš se mi pár let dařilo vyhýbat krabici s nápisem „na roztřídění“. Ze zvědavosti jsem plechovou krabičku od vitamínu C otevřela a začala jsem uvažovat, jestli vedoucí mého oddílu stále velí skupinám nic netušících světlušek a vlčat, nebo už je dávno zavřeli. Na dně ležící žiletka s rezavějícím ostřím totiž vybízela překřtít celou pixlu od vitamínů spíše na Krabičku Perfektního Zabijáka.
Se zbytkem obsahu bych sice už nikoho zneškodnit nedokázala, ale taky by mi v případě krajní nouze život určitě nezachránil:
Na víčku napsaná adresa domů
V případě únosu by pachatel neměl moc práce se zjišťováním, kam má posílat články mých prstů s žádostmi o výkupné.
Náplast
Když jde o život a z tržných ran na nohou vám stříká krev, je nezbytné u sebe náplast mít. Nejlépe voděodolnou a s obrázkem.
Půlka obvazu
Obvaz by krvácení jistě zastavil. Tedy kdybych roličku rozpůlila příčně a ne podélně. Moje chyba.
1 zápalka a škrtátko
Dvojka, která by člověku při riziku umrznutí či otravy z tepelně neupraveného masa divoké zvěře mohla život zachránit. Bohužel patřím k té části populace, která před úspěšným rozděláním ohně vyláme minimálně půl krabičky.
Kousek papíru, tužka a známka
Až uvíznete na skalním převisu a bude nad vámi kroužit hladové hejno supů, je ideální čas napsat dopis na rozloučenou. Navíc jsem mamince slíbila, že z tábora pošlu pohled a doteď si nenašla čas.
Křída
Tady jsem fakt bezradná. Uznávám, že panák jistě zachránil ne jeden život, ale určitě to nebyl ten nakreslený na chodníku.
Jehla, nit a knoflíky
To náhodou chápu moc dobře. Když umřít, tak se vší parádou a rozhodně ne s nevzhlednou dírou na tričku a utrženým knoflíčkem.
Mince
Pokud přece jen náhodou přežijete a dostanete se do civilizace, máte právo na cigáro z nejbližší trafiky. Nebo kopeček zmrzliny, pokud je vám 10 let a nesnášíte tábory.
Ze všeho nejvíc ale nechápu, proč všechno muselo být v mini či rozpůleném provedení. Myslím, že naše 10 kilové krosny by snesly krabičky dost velké na to, aby se do nich vešel alespoň celý obvaz.
Doba však pokročila, teď jistě malí skauti a zálesáci vlastní krabičky mnohem užitečnější. Po zadání hesla „kpz“ do vyhledávače však dostalo mé naivní Já na budku. Většina výsledků mi nabídla jen návody na výrobu krabičky dost podobné té popsané výše. A kromě nich také možnost si několika kliknutími zajistit přežití v džungli zakoupením profesionální výbavy Beara Gryllse online. Ovšem o schválení jejího obsahu přímo Gryllsem dost pochybuju, tomu přece k přežití stačí vlastní moč a maso z pošlé zebry.
Co se mě týče, v mé kápézetce by se nacházel mobil, náhradní baterie do mobilu, přenosná nabíječka na náhradní baterii, platební karta a placatka. Ale to jen proto, že doba skautských táborů ve mně zanechala panickou hrůzu z výprav do děsivých oblastí bez mobilního signálu zvaných příroda.
A co vy, měli jste také svou kápézetku? Pomohla vám někdy či snad zachránila život? Anebo jste málem zahynuli při shánění všech podivných věcí ze seznamu, které vaše dítko přineslo ze skauta?
Napište jakýkoliv svůj zážitek a svou e-mailovou adresu v komentáři pod tímto článkem a zúčastněte se tak soutěže o tuto sadu pro přežití.
Čas máte do úterní půlnoci. 3 vítěze s nejoriginálnějším příspěvkem vybere naše blogová rada starších. 🙂
Soutěž skončila. Výherci jsou Lenka Svobodová, Petr Přichystal a Martin. Gratulujeme!
Loading...
