Více než 80 procent Čechů ročně přečte alespoň jednu knihu. S touto skromnou statistikou stále patříme mezi nejnáruživější čtenáře v Evropě. A i přes pokročilý elektronický věk také hrdé majitele osobních knihoven.
Každý, kdo má doma knihovnu, někdy zažil situaci, kdy posloužila jako skvělý „ice breaker“ v případě nečekaných návštěv: „Jé, tu knížku jsem jako malý taky měl…“ a trapný konverzační úvod máte úspěšně za sebou. Může se zdát, že v elektronickém věku budete tyto historky slýchávat čím dál méně. V Británii, kde se až čtvrtina knih prodá v elektronické podobě, možná. U nás to stále voní a šustí papírem. A obzvlášť, pokud jde o knihy našeho srdce (nechť si každý doplní své vlastní tituly), budeme vždycky sentimentálně papíroví. Kdo má doma knihovnu, zkrátka ví, že je to láska na celý život.
S jednou výjimkou: pro stěhováky jsou vaše banánovky nabušené Tolkieny, Browny, Rowlingovými, Coelhy či Ecy (ano, to jsou světově nejprodávanější autoři a v případě českých rovnoběžek k nim ještě navrch přihoďte kuchařku Ládi Hrušky) doslova noční můrou. Obzvlášť pokud stěhují někoho, jako je třeba britská kuchařka a neoficiální královna gastroporna Nigella Lawson, jejíž knihovna čítá na 6 tisíc svazků kuchařek! A to je jen zlomek toho, co má v knihovničce módní návrhář Karl Lagerfeld. Vedle jeho více než 60 tisíc knih blednou i leckteré okresní knihovny.
Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi
Jestli je Karl úspěšným absolventem kurzu rychločtení nebo stejně jako já odkládá čtení většiny svých knih na důchod, to nevím. Každopádně se předpokládá, že co máte v knihovně, máte i načteno, a soukromé knihovny jsou tak předmětem bádání nejen literárních vědců. Třeba psychology bude zajímat, jak je možné, že si u vás v knihovničce tyká Sigmund Freud s Kájou Maříkem a sociologové zase mohou vyvodit zajímavé postřehy k faktu, že historicky nejprodávanější českou knihou je výše zmíněná kulinářská „lahůdka“ reportéra soukromé televizní stanice.
A konečně jsou tady knihovny slavných, které jsou považovány za součást kulturního dědictví. Právě tyto mapuje projekt Knihovny významných českých osobností. Můžete se tak dozvědět, že Karel Čapek měl téměř dva tisíce svazků v češtině, francouzštině, němčině, angličtině, španělštině, polštině či esperantu (to mě zas tak moc nepřekvapilo) nebo, že si Emma Destinová ráda početla tituly věnované alchymii, astrologii, okultismu či čarodějnictví (dobře, uznávám, že to je ta bulvárnější část).
Bookistka vypráví příběhy. O knihovnách, osobnostech a vášních
Ale zpátky do současnosti. Toho, že knihovna o vás prozradí spoustu věcí, si je vědoma i Eva Illésová, která stojí za projektem Bookistka. Ten vám umožní nahlédnout do knihoven zajímavých lidí. „Celý svůj život se motám kolem knih. Vášeň pro čtení jsem v patnácti povýšila na studium restaurování knížek, a i na magisterských studiích v Holandsku, kde sem studovala knižní a digitální média. Pak se ale knihy z mého života trochu vytratily a já si nedávno řekla, že se k nim vrátím znovu a zase trochu jinak. Ráda lidem okukuji jejich knihovny, a tak vznikl blog Bookistka. Potkávám se díky němu s úžasnými lidmi, které spojuje jedna vášeň. Čtení, knihovny, řemeslo nebo třeba design. Rozhovory s nimi pak uveřejním nejen na blogu, ale i jako audio,“ říká o projektu Eva. Díky ní jste mohli nahlédnout například do knihoven typografa Martina Peciny či první dámy českého fashion online marketingu Pavlíny Louženské. „Navíc na Aukru dražím knížky, které mi lidé během rozhovorů darují a výtěžek pak posíláme na nějakou dobrou věc,“ dodává Eva.
Aktuální aukce Bookistky najdete tady nebo sledujte aukroblog.
Martin Pecina, typograf a milovník dýmek, byl jedním z hostů projektu Bookistka. Zdroj: bookistka.cz
Předmětem čtenářské vášně mohou být i časopisy. Pavlína Louženská pro Bookistka.cz. Zdroj: bookistka.cz
Loading...
