Prásknu to na sebe hned na začátku: v Aukru dělám už nějaký ten pátek. A dobře vím, že nejlepší způsob, jak zjistit, jestli vše funguje jak má, je vyzkoušet si to na vlastní kůži – obzvlášť pokud jde o novou službu. A o tom jsou následující řádky – jak jsem testoval Aukrobota.
Myšlenka Aukrobota mě nadchla hned na začátku: staré krámy zabalím, objednám si zdarma odvoz krabic a inkasuju peníze, aniž bych musel vyťukat www.aukro.cz. Říkal jsem si, že takovou službu bych určitě využil, a taky že jo: když nastal kýžený den D a naše nová služba byla připravena přivítat první zákazníky, už se na mě z rohu kanceláře culila připravená krabice až po vrch plná věcí, bez kterých si svou budoucí existenci zcela určitě dokáži představit.
Tajemství garáže
Nutno říci, že jsem už mnoho let Aukrák tělem i duší a sám na Aukru aktivně obchoduji, takže domácnost mám od zbytečností poměrně hezky uklizenou. Při plnění krabice jsem tedy narazil na potíž. Co tam dát? Jediné čeho bych se rád zbavil, je malé oblečení po dceři, anebo část hraček z jejího ve švech praskajícího pokojíčku. Použité oblečení ale Aukrobot jako jednu z mála věcí nebere a riskovat vyčítavý pohled dcerky a možná i slzičky při úklidu jejího království se mi teda vážně nechtělo. Napadla mě však spásná myšlenka a mé kroky tak vedly do opomíjené garáže, která o slovu úklid slyšela naposledy v minulém tisíciletí.
Když jsem se tam porozhlédl, divil jsem se, že jsem to neudělal už dávno. Pod vrstvami prachu jsem na policích objevoval věci, o kterých jsem ani neměl tušení, že mi říkají „pane“: postarší řezačku na papír, vedle stojící krabičku s nepoužitou olejničkou, opodál zase zálesácký nůž či sadu malovaných hrníčků ještě v obalu s cenovkou připomínající zašlou slávu dob předlistopadových. Bylo jasné, že osud krabice, kterou „nakrmím“ Aukrobota, je zpečetěn. Doma se mi ještě nakonec podařilo přihodit vysloužilý mobilní telefon a nějaké nepotřebné zařízení kuchyně, takže jsem nakonec musel ještě shánět větší krabici. Zboží tedy bylo připraveno, očekávaným výsledkem této akce mi měl kromě otestování služby být i dobrý pocit z alespoň trochu uklizené garáže. Nějaké výraznější finanční přilepšení jsem bral spíš jako bonus navíc, než abych na něj přímo spoléhal – ale uvidíme!
Jako když Jarda skóruje v zámoří
Objednání svozu krabice a následné kroky ze strany Aukrobota byly dle očekávání bezproblémové, jednoduché a rychlé. Po hektických týdnech v práci, kdy jsme připravovali spuštění novinky, jsem se rozhodl ušetřit si čas pro rodinu a zvolil jsem bezpracnou variantu „Věřím vám, nechám to na vás”, kdy se všechny věci draží od koruny.
Trvalo jen pár dní a mé skvosty se v aukcích takzvaně od korunky hrdě hlásily o pozornost koupěchtivých návštěvníků Aukra. Počáteční lehkou nervozitu, zda tyto postarší věcičky neskončí bez zájmu, velmi brzy vystřídaly pocity příjemného překvapení. Prakticky každý den ráno jsem po otevření emailu s aukrobotím zpravodajstvím nevěřícně zíral do monitoru, kolik že to zase přibylo příhozů. Pro srovnání: podobné pocity zažívám, když sleduju tabulku našich hokejových střelců v zámoří…
Jak jsem se z Aukráka stal Aukroboťákem
Nebudu to zbytečně natahovat: po týdnu, kdy mé aukce skončily, nejen, že všechny mé předměty našly nový domov, ale moje elektronická portmonka byla o Palackých bohatší. Z takového výsledku jsem byl doslova nadšený. Už jen proto, že výdělek na mém bankovním kontě dalece předčil mé úsilí. “Špinavou práci“ totiž za mě odvedl Aukrobot. Slovy klasiků: „No není to skvělé? Je to skvělé!“
Závěrem bych uvedl toliko, že Aukrobot zkrátka dokázal prakticky nemyslitelné – místo toho, abych sám „aukroval“, chodím po bytě (i po garáži, a brzy dojde i na sklep!) a hledám cokoliv nadbytečného, co bych mohl opět šupnout do krabice a mít z toho prakticky bez práce peníze do měsíce na účtu. 🙂
(4 hlasů, průměr: 3,50 z celkem 5 hlasů)
Loading...
